03.04.08 | Falllen, @, další tvorba | 2929 x | vypínač
Na ostrém skalisku,
opodál pobřeží,
tyčí se temná věž,
hrad k ní nenáleží.
Oděna do oblak,
šedého kouře,
stojí tam ve větru,
souží ji bouře.
Temná věž neskýtá,
jen hromy, blesky,
co uvnitř ukrývá,
vyvolá stesky...
Z večera do rána,
každý den zas,
teskný, však líbezný,
slyšet je hlas.
Vysoko nad zemí,
je okno jediné,
a z něho noc co noc,
smutný zpěv se line.
Hedvábné šaty
a plavý vlas,
neštěstí v očích,
úsměv vzal ďas...
Stává tam u okna,
ven není jak,
překrásnou dívčinu,
vězní tam drak.
Blankytné oči
a štíhlý pas,
bezcitně on střeží,
tu krásu krás...
Každou noc přilétá,
vždy znovu, zas,
jen sobě schraňuje,
ten něžný hlas.
Není tu rytíře,
jež by mu hlavu sťal,
ohnivé nestvůře,
tak život vzal.
Na svého zachránce,
bláhově dívka čeká,
co chvíli slzička,
po tváři stéká.
Rytíři vymřeli,
s nimi i odvaha a čest,
ubohá, nešťastná,
svůj osud musí dál nést...
haiku noc realita marnost beznaděj čas momentka touha vzpomínka nenávist sobota zima .. aa město pocit cesta horor sex tma jen tak . erotika vztah krev bolest voľný verš smrt antilistí poezie mládí vyznání láska ... zklamání příroda samota emoce x povídka svoboda les vztahy zoufalství osud hrůza pocity život * srdce humor fantasy žena sen podzim temnota přetvářka naděje strach smutek horror deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866