Nokturno.net / tvorba / dílko

Do temného lesa
za bludičkou...
Šel jsi odhodlaně
a sám.
Neohlížel ses přes rameno...

Na malé mýtině tajemný strom,
co nabízí své ovoce jen o půlnoci.
Chutná sladce.
Poprvé, podruhé, potřetí...
Počtvrté bodá do jazyka,
popáté mění se v jed.

Copak?
Teď už se ohlížíš přes rameno?
Díváš se do dáli,
se smrtí v očích...
Chystáš se k odchodu,
vrátit se zpět.
Že má být snad už vše odpuštěno?

Chceš...
Překročit bažinu suchou nohou.
- Blázne!
Jsi snad Ježíš?
Andělé, démoni, Ábel či Kain.
Čemu věříš?

Konec tvé partie,
už přichází mat
a hrobové ti nabízí své rámě,
teď už je pozdě se ptát:
"Proč zrovna já?"

Tak neobracej se k Bohu!
On ti nepomůže...