Nokturno.net / tvorba / dílko

Za temným močálem,
kde popel kles,
stává po staletí
podivný les.

Obehnán hradbami,
není tu vřes,
tisíce vojáků,
krvavý ples...

Chráněni zákopem
v bezpečí hlíny,
zakryti poklopem,
nemají stíny...

Stromy má z kamene
ten zvláštní les,
srovnány v řadách,
sázel je kněz.

Tajemství vydává,
včera, jak dnes,
na každém kmeni,
podepsán děs.

Ty stromy bez listí,
lišejník jen,
kdo jednou vstoupí
je vysvobozen...

I ty buď vítán,
zasaď svůj kmen,
v bezpečí lesa,
pojď snít svůj sen!