21.04.08 | Falllen, @, další tvorba | 2866 x | vypínač
Hledím na nespoutané moře,
na opuštěný maják do dáli,
sedím tu na skalním útesu,
vše pozoruji z povzdálí.
Sleduji mořskou hladinu,
vidím tu racky lítat,
moji jedinou rodinu,
už nemám koho vítat...
Slunce pomalu zapadá,
do ruda barví moře,
samota na mě dopadá,
umocňuje mé hoře.
Sedím tu tiše, už jen sám,
i racci mě teď opouští,
se slunce západem šli spát,
já jim tu zradu odpouštím.
Moře je temné, šumící
a vyvolává zvláštní klid,
pocit, že nejsem zas tak sám
a to mi dává sílu žít.....
svoboda haiku emoce sobota erotika samota sex jen tak přetvářka .. ... život naděje noc město strach čas hrůza žena pocity horror poezie smutek cesta osud beznaděj zima humor touha podzim . krev vztah zklamání pocit tma povídka momentka marnost horor x vyznání fantasy nenávist vzpomínka vztahy aa smrt mládí láska zoufalství * antilistí příroda temnota les voľný verš sen bolest realita srdce deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866