28.12.05 | Kuřátko, @, další tvorba | 3820 x | vypínač
LIstí zas padá,
do náruče země,
touha se zvedá,
tam uvnitř ve mně.
Cítím, jak srdce,
ten dutý sval,
bouchá mi lehce,
když jsi mě zval.
Do ráje snů
a místa zvláštností,
kde nevíš kolik dnů,
tvář krčí se radostí.
Spoutáni provazy,
co říká se jim láska,
před zrakem mám obrazy,
co značí toť otázka.
Ptám se ptám
a ty ses otočil,
já nevim kudy kam,
zas někam si odbočil.
Sama teď tápu,
lesnim porostem,
život nechápu,
tak kdy z něj vyrostem?!
erotika smrt vyznání samota noc horror zklamání naděje láska deprese aa horor svoboda humor žena beznaděj přetvářka x tma mládí strach povídka * vzpomínka sobota fantasy vztah srdce antilistí sex krev marnost emoce město ... .. . zima podzim osud cesta příroda čas poezie zoufalství hrůza momentka život realita les vztahy jen tak touha temnota bolest smutek haiku sen pocity nenávist voľný verš pocit
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867