Nokturno.net / tvorba / dílko

Na kratičkou chvíli zastavím čas
a ty mi proklouzneš mezi prsty;
jako včera, jako dnes, stále sama.

Hrnu se s davy a jedna z těch mas
zdá se být jiná, zahřeje u srdce;
jako včera, jako dnes, stále sama.

Usadím tě pod stromy doprostřed parčíku,
myšlenku bolavou, zhrzelá, nad sebou kajíc se;
jako včera, jako dnes; stále sama.

Léčím se z obrny vnitřního prostoru
jdu ruku; v ruce...držím lesk;
jako včera, jako dnes, navždy sama...
...utichám...