Nokturno.net / tvorba / dílko

Lidské hyeny zas po mně se sápou,
řvu bolestí, však ony nechápou,
že pouhé slovo bolí někdy víc,
než rána mířená na dětskou líc.

Mám zavřené oči a čekám útok,
tupou bolest, následný slz průtok,
pak jen s hlavou svěšenou ustoupím dál,
proč Osude tenkrát jsi o lidech lhal?!

Teď vím, že upřímnost i tobě chybí,
však máš na tváři úsměv samolibý,
děsí mě víc než všechna ta zloba,
časy se mění, je jiná doba!