07.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 3099 x | vypínač
Odcházím
A nikdo za čas ni nevzpomene,
Že kdysi světem kdos takový dlel,
Navěky usnu
By každý zapomněl,
Že marně životem se mnou zahálel.
S osudem zúčtuji,
A převozník vezme mne v svět,
Jež vzývám léta letoucí,
Kde měla jsem vždy tkvět,
Ne přijít v živý svět stárnoucí,
Tam krátce žila nevesele.
Vzali jste mi katedrály
Nyní netruchlete falešně,
Slavte, pijte do úmoru,
Pějte písně posměšné.
Nechte si své galaxie,
Třpyt ten mne již neoslní,
Já otevřela skříňku Pandořinu
A světem nyní hynu,
Není vykoupení!
Bolest, beznaděj a zoufalství
Vstoupily v nevinný ten svět,
A prokletě usadily se v mém panství,
Ó jak tam se budou skvět!
- Jen naděje nestačila ze skříňky vyletět.
A tak odcházím,
Neboť nemohu je odehnat,
Ať souží jiného ztracence,
Do hrobu ho dostrkat,
Ať vládnou světem provždy dál,
Ať spálí svět,
Který kdys se vesmírem potloukal.
Nebudu v něm já.
. ... srdce beznaděj horror jen tak přetvářka láska život tma .. sex x vyznání sobota osud temnota vztah deprese humor zoufalství emoce noc haiku strach realita momentka město čas smutek cesta smrt marnost horor naděje * vzpomínka vztahy krev hrůza zklamání bolest erotika antilistí zima podzim poezie příroda povídka aa sen les žena pocit samota pocity touha mládí nenávist svoboda voľný verš fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6363
autorů: 861