07.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 3710 x | vypínač
Odcházím
A nikdo za čas ni nevzpomene,
Že kdysi světem kdos takový dlel,
Navěky usnu
By každý zapomněl,
Že marně životem se mnou zahálel.
S osudem zúčtuji,
A převozník vezme mne v svět,
Jež vzývám léta letoucí,
Kde měla jsem vždy tkvět,
Ne přijít v živý svět stárnoucí,
Tam krátce žila nevesele.
Vzali jste mi katedrály
Nyní netruchlete falešně,
Slavte, pijte do úmoru,
Pějte písně posměšné.
Nechte si své galaxie,
Třpyt ten mne již neoslní,
Já otevřela skříňku Pandořinu
A světem nyní hynu,
Není vykoupení!
Bolest, beznaděj a zoufalství
Vstoupily v nevinný ten svět,
A prokletě usadily se v mém panství,
Ó jak tam se budou skvět!
- Jen naděje nestačila ze skříňky vyletět.
A tak odcházím,
Neboť nemohu je odehnat,
Ať souží jiného ztracence,
Do hrobu ho dostrkat,
Ať vládnou světem provždy dál,
Ať spálí svět,
Který kdys se vesmírem potloukal.
Nebudu v něm já.
smutek hrůza srdce jen tak .. vztah bolest samota * sobota naděje realita emoce . osud povídka příroda vzpomínka marnost sen žena zoufalství voľný verš poezie zklamání horror život aa tma ... vztahy pocity beznaděj les láska pocit fantasy nenávist mládí x temnota město horor deprese podzim humor zima erotika momentka sex čas krev touha vyznání přetvářka noc haiku strach svoboda smrt antilistí cesta
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6444
autorů: 866