07.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 3765 x | vypínač
Odcházím
A nikdo za čas ni nevzpomene,
Že kdysi světem kdos takový dlel,
Navěky usnu
By každý zapomněl,
Že marně životem se mnou zahálel.
S osudem zúčtuji,
A převozník vezme mne v svět,
Jež vzývám léta letoucí,
Kde měla jsem vždy tkvět,
Ne přijít v živý svět stárnoucí,
Tam krátce žila nevesele.
Vzali jste mi katedrály
Nyní netruchlete falešně,
Slavte, pijte do úmoru,
Pějte písně posměšné.
Nechte si své galaxie,
Třpyt ten mne již neoslní,
Já otevřela skříňku Pandořinu
A světem nyní hynu,
Není vykoupení!
Bolest, beznaděj a zoufalství
Vstoupily v nevinný ten svět,
A prokletě usadily se v mém panství,
Ó jak tam se budou skvět!
- Jen naděje nestačila ze skříňky vyletět.
A tak odcházím,
Neboť nemohu je odehnat,
Ať souží jiného ztracence,
Do hrobu ho dostrkat,
Ať vládnou světem provždy dál,
Ať spálí svět,
Který kdys se vesmírem potloukal.
Nebudu v něm já.
realita humor horror poezie sex noc bolest samota podzim nenávist horor aa město deprese .. sobota zima srdce krev sen žena les . pocity x příroda fantasy povídka vztah osud voľný verš smutek marnost láska svoboda tma zoufalství antilistí život vzpomínka haiku čas mládí touha jen tak ... emoce pocit momentka * zklamání temnota naděje cesta hrůza strach erotika vztahy přetvářka smrt vyznání beznaděj
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867