Nokturno.net / tvorba / dílko

Ledové srdce, bezkrvé, zsinalé,
i v očích chlad, ruce mdlé bílé,
krutá duše mihotá se v nočním světle,
osamělý lovec, myšlenky shnilé.

Toť obraz v pravdy zrcadle,
- koho jsi to milovala?
- pro koho´s svůj život vzdala?
Vyrval ti z těla srdce zchřadlé,
nezahřál,
zahryzl se do něj upířími zuby,
pookřál,
jeho sbírku duší i ta tvá teď zdobí.

Zbyl jen stín
a ruce prázdné
a marnosti splín
a jeho zuby hrozné
hryžou nyní jinou naivku.