20.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 4272 x | vypínač
Černobíle vidím ten den
- vyžilá minulost byla tehdy ještě mladá,
kdy setkali jsme se před kostelem a
v uvadajícím slunci vzkvétala nálada.
Tehdy začaly toulky hřbitovem,
v spící přírodě noci,
chlad nad ránem v ospalých hospodách,
tiché hovory u vína nad hrobem,
pod lunou chladně tonoucí
v tmavočerných nebeských výšinách.
Pak odešli jsme
a svět bez nás nejinak plynul dál,
A když zestárli jsme,
starý plamen k sobě nás znova zavolal,
kráčíme vedle sebe, každý sám,
Poetika mrtvá je,
zaprášený starý krám...
čas láska smrt poezie strach emoce . smutek hrůza vztah erotika noc osud život .. tma haiku sen voľný verš antilistí pocity vztahy zima zoufalství momentka krev x deprese podzim les realita horor zklamání pocit marnost touha bolest žena samota příroda naděje ... povídka vzpomínka přetvářka sex humor cesta mládí horror nenávist jen tak svoboda beznaděj sobota temnota město aa fantasy vyznání * srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6469
autorů: 867