20.02.08 | Neuromantic , @, další tvorba | 4166 x | vypínač
Černobíle vidím ten den
- vyžilá minulost byla tehdy ještě mladá,
kdy setkali jsme se před kostelem a
v uvadajícím slunci vzkvétala nálada.
Tehdy začaly toulky hřbitovem,
v spící přírodě noci,
chlad nad ránem v ospalých hospodách,
tiché hovory u vína nad hrobem,
pod lunou chladně tonoucí
v tmavočerných nebeských výšinách.
Pak odešli jsme
a svět bez nás nejinak plynul dál,
A když zestárli jsme,
starý plamen k sobě nás znova zavolal,
kráčíme vedle sebe, každý sám,
Poetika mrtvá je,
zaprášený starý krám...
povídka naděje zklamání aa zima erotika beznaděj horror láska deprese žena haiku tma smrt vzpomínka temnota vztahy nenávist smutek bolest voľný verš strach samota poezie sen realita vztah cesta čas přetvářka podzim fantasy svoboda mládí vyznání .. život jen tak příroda srdce ... emoce * . noc sobota marnost horor osud město sex les pocit antilistí krev hrůza pocity humor zoufalství momentka x touha
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866