Nokturno.net / články

Nuže pohodlně se usaďte, příběh o čaji začíná. Vietnamské čaje mají svou mnohasetletou historii, stále však zůstávají poměrně nedoceněny, neboť se kvalitnější sorty vietnamu dostaly na evropský trh poměrně nedávno. Znamenité jsou zejména zelené druhy z provincií Haa Giang, Lai Chau, Lao Cai, a hlavně Thai Nguyen, marný není ani oolong.
V názvech vietnamských čajů panuje slušný zmatek, prodejci často nabízejí stejné druhy pod různými obchodními názvy, proto jistě každého potenciálního zájemce potěší krátký slovníček výrazů, které se v pojmenováních objevují. Pomůže tak snad ozřejmit původ a druh toho kterého čaje.

Thai Nguyen - velká oblast u čínských hranic.
Tan Cuong - vesnice a menší oblast Thai Nguyenu, nejlepší mladé čajovníky.
Thom Ngon - označení speciální chuti či tónu vůně, není to oblast
Che Xanh - čistý čaj, nejčastěji zelený
Tuyet - bílý neboli stříbrný
Dac Biet - superior
Che Sen - lotosový čaj, neboli zelený čaj ochucený květem lotosu
Tra Hoa Lai (=jasmínový čaj, neboli zelený čaj ochuceny květem jasmínu
Tra Lai Móc Cau - jasmínový obsahující tipsy, Móc Cau = tippy
Suoí Giang - vysokohorská oblast hned vedle Thai Nguyenu, asi 1300 m.n.m.
Tra oolong - polofermentovaný čaj, oolong
Tra Thiet Quan Am Vietnam - polofermentovaný čaj, oolong vietnamská verze Tie
Quan Yin, Železné bohyně. tmavší oolong než „Tra oolong“
Che Den - černý čaj

(Původně zveřejněno 5. 12. 2004, Mirek Kamlach, e-mailová konference caj@dione.zcu.cz)

Nuže čaj, který hodlám představit je vietnam che thai nguyen dac biet, tedy vietnamský zelený čaj z Thai Nguyenu, superior (prodáván též jako Special Thom ngon nebo che schan tuyet šćc biet). Má středně velké listy, charakteristickou pevnou chlebovou vůni, nálev jasně zelené barvy. Jeho hutnou vůni si nejlépe vychutnáte po vsypání do předem vyhřáté konvičky. Můj způsob přípravy je klasický, tedy první nálev vodou okolo 75°C, další pak vodou mírně teplejší. Třetí nálev je pitelný.
Jsou i tací, co vyznávají všeliké nguyenovy pomsty, tedy dvojité porce vietnamu louhované půl dne. Pro obdobné smrťáky bych ale raději doporučil nějaké levnější čínské čaje.

Druhým čajem pro dlouhé zimné večery je čínský on chi. Podivuhodné je na něm to, že není klasicky listový, ale jedná se o pražené a polofermentované větvičky čajového keříků. Kupodivu chutná skvěle, nálev je tmavě hnědý, vůně má kouřový náznak, samotný sypaný je cítit trochu sladce. Větvičky je nejlépe zalévat vodou vřící a louhovat dle chuti, snese docela dost. Chutná sytě, někteří zmiňují lehce oříškové náznaky. Druhý nálev je slabší, ael stále chutný, třetí už najíždí sladce. On chi se skvěle hodí pro noční pití - obsahuje totiž poměrné málo teinu a taninu.

Snad jsem Vás alespoň trochu navnadil k poklidnému popíjení kouřícího čaje, při němž jakoby zastavil se čas.