Nokturno.net / tvorba / dílko

Imme of the Lions

Na Severu země Judské neuzřeli Lvy po mnohé roky,ale nyní se ti procházeli skrze jejich města,nikým netknuti,v  poštu celých třicíti.

Ten,jež je byl vedl se nazýval Imme,syn Onna-yagův,vedl svůj Kmen po osm let.Byl jži starý a jeho srst již zářila stříbrem stáří,místy dokonce vypadala úplně.Proto by si nejeden mladý samec rád urval jeho místo a musel se tedy míti na pozoru.Tu kolem něj přeběhl člověk,ale zakopl a svalil se na zem před něj,kroutíc se v  křeči před poslem pouště.Imme se na něj podíval zcela lhostejně a pak jej obešel.Ostatní členové kmene (ač někteří arci neradi) následovali jeho příkladu.
V  příštím městě se ještě nic netušilo,ale v  dalším již se zpráva usadila a tak byly členové stáda pokládáni za Bohem vyslané a lidé k  jejich nohám počali pokládat maso z  nejlepším,k  tomu účelu zabitých kusů svýchh stád.
Mladý samec Semme se ihned pustil do žrádla,dokonce před svým náčelníkem,jež dokonce neměl v  úmyslu k  tomu účelu zastavit.
Ikdyž by takovou vzpouru každý jiný vůdce každého jiného kmene,lidského či zvíčecího (jakkoliv se první od druhých nijak neliší), ihned potrestal smrtí,Imme pouze tiše pokynul zbytku kmene k  pochodu a nechal Semmeho,aby se nažral z  milodarů,jak hrdlo ráčí.

V  dalším městě nalezli kočku,zmrzačenou a polomrtvou.Imme se zastavil, zeptal se skoromrtvé na odpovědného,pak odešel k  jeho domu a učinil před jeho dveřmi značku,jež měla místo označit pro Velkou Modrou Kočku, jež by ji jina ani v  chaosu veškerého času nemusila najít.Imme tak sice ztratil čas,což se příčilo Muammarovu příkazu,ale kdyby si mazlíček Modrého Krále pocuchal Královi nervy svou neústupnou nesnesitelností,tak by odpovědným rozhodně dal najevo svoji nespokojenost,takže v  zájmu Vyšší moci hodlal mírně překročit jinak absolutní direktivu tohoto dvojjakého zrádce,dávno známého.

Na cestě do příštího města se dali někteří samci do řeči,potají,aby je Imme nespatřil,když se jej chystali zradit.Vedl je Semme,jež už dávno vyžral modloslužebnickou almužnu.Řekl to,co si myslel,bez přikrášlení a narovinu.
A  všichni ti,kdo se radili s  náčelníkovou smrtí souhlasili.A  pak už jen čekali na vhodné místo.A  když to přišlo,vyřítil se Semme,spolu s  dalšími třemi samci,když další dva zůstali pozadu.Nikdo se náčelníkovi nesnažil přijít na pomoc.Nemusel.Během chvíle se zahryzl do krku vůdce vzpoury poté,co ostatní tři její členové už dávno vydechli jednou provždy.Vítěz se pak vztyčil nad mrtvým a pohlédl na svůj kmen,z  nichž mnoho jistě bylo zasvěceno a kdyby na to přišlo,jistě by jej znovu zradili.Neměl ale na čistky čas a tak pokynul a všichni šli dál.

Konečně stanuli před branami.Imme vyslal pět svých lvů na smrt,by mohli proniknout o  to dříve.O  chvíli později se jži procházeli posledním městem Gutů.Ti,kdo by snad chtěli zbytečně zdržovat zabíjením lidí,byly odrazeni pohledem jejich náčelníka,jež,i přes své stáří,zborcen krví,s  podlitýma očima,nabýval té staré hrůzy,jež z  něj učinily nejobávanějšího mezi lvy na celém Černém Kontinentu.

V  svém paláci se ozbrojoval Yarl-agab VIII.,poslední panovník Gutů, vším čím mohl,ale nezadržel hněv jediného plemene,jež nikdy nebylo podřízeno Císaři Beduinů,i  přes to,že ten si jej vyvolil,by stanul v  čele říše,jíž nedovolili Králové povstat a na jejímž místě povstal Řím,pouze díky Lvům.
Jak se brzy vnitru Koloseí ukázalo,lidé neznají vděčnost.