28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3533 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
, linkuj! 
, jagg 
fantasy povídka město realita podzim bolest haiku aa strach . vzpomínka smutek život svoboda příroda pocit zoufalství žena osud touha horor erotika pocity sobota vztah láska smrt * les krev tma beznaděj emoce x poezie vyznání sen mládí cesta vztahy .. sex zklamání přetvářka jen tak voľný verš zima momentka horror ... nenávist samota srdce marnost hrůza antilistí noc čas naděje humor deprese temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6510
autorů: 867