28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2140 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
přetvářka život krev mládí cesta .. horror beznaděj láska povídka voľný verš haiku čas ... jen tak les vzpomínka sex realita bolest marnost momentka aa tma naděje zklamání strach vztah fantasy vztahy sobota temnota svoboda humor antilistí . město podzim zima * erotika srdce deprese smrt sen horor noc smutek x žena emoce příroda samota pocity zoufalství hrůza touha vyznání pocit poezie nenávist osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2019 Skaven
komentářů: 14753
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6320
autorů: 860