28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3458 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
sen žena vyznání krev nenávist sobota pocity hrůza aa vztah zklamání momentka beznaděj sex vztahy les . smutek x osud emoce realita zoufalství antilistí přetvářka temnota .. fantasy samota voľný verš horror bolest * pocit naděje touha život tma jen tak vzpomínka srdce poezie mládí smrt město cesta zima strach ... marnost horor haiku deprese podzim povídka láska noc erotika čas svoboda příroda humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6485
autorů: 867