28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3107 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
město zklamání emoce cesta hrůza aa mládí antilistí bolest noc les nenávist ... horor marnost jen tak sex .. voľný verš tma příroda život naděje realita sobota . beznaděj žena smutek * x momentka pocit humor deprese povídka vyznání krev pocity svoboda erotika zima smrt poezie vztahy sen čas horror strach fantasy osud srdce podzim temnota vztah zoufalství touha láska přetvářka haiku vzpomínka samota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6427
autorů: 864