28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3412 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
temnota * osud město strach horor ... zoufalství . vztah vyznání pocity humor hrůza příroda život láska realita momentka zklamání horror jen tak podzim vztahy deprese bolest krev smutek cesta beznaděj voľný verš mládí pocit touha x emoce přetvářka poezie svoboda noc fantasy čas smrt sobota les aa tma povídka nenávist marnost samota žena sen srdce naděje zima haiku sex .. antilistí erotika vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867