28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3795 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
, linkuj! 
, jagg 
město jen tak tma poezie nenávist les pocity humor život samota žena svoboda láska podzim . příroda erotika touha sobota smrt aa momentka horror emoce x noc .. fantasy sex srdce smutek zoufalství vyznání osud strach temnota povídka krev deprese hrůza zklamání bolest mládí čas ... naděje haiku beznaděj horor sen zima * přetvářka voľný verš realita vztahy pocit cesta antilistí vztah marnost vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867