28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3342 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
smutek naděje horror povídka svoboda poezie cesta příroda život jen tak zima nenávist čas bolest podzim strach touha x sen humor sex hrůza realita zklamání antilistí ... voľný verš beznaděj srdce .. vzpomínka vyznání láska momentka přetvářka les deprese pocit mládí haiku krev smrt vztah emoce samota erotika město * horor vztahy osud temnota pocity aa noc žena . zoufalství sobota marnost fantasy tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867