28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3383 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
momentka jen tak aa les beznaděj město smutek * . svoboda pocity mládí čas horror strach podzim erotika horor voľný verš fantasy noc cesta smrt zima vyznání antilistí nenávist život přetvářka sobota sex naděje zklamání povídka příroda marnost bolest haiku poezie vztah láska ... vztahy x srdce emoce temnota .. pocit krev tma žena touha hrůza humor sen vzpomínka osud samota realita deprese zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6473
autorů: 867