28.11.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3739 x | vypínač
Nemůžu vstát,
omých cílech,
nechat si mužu jen zdát.
Ve svých snech,
často přemítám si obrázky,
však stále sám.
Stále jsem bez lásky.
Když na obzoru objeví se,
hvězda jedna ze sta,
já marně otvírám své srdce,
a vím, že se mi to nezdá.
To,že se nic nezměnilo,
že pusto v srdci mám,
Že štěstími zas odletělo,
a já nevím kam!
, linkuj! 
, jagg 
momentka erotika nenávist poezie pocity povídka deprese vztahy humor .. svoboda tma jen tak . smutek naděje hrůza přetvářka srdce strach sex marnost žena osud beznaděj ... vyznání realita les mládí haiku bolest zklamání samota fantasy zima * voľný verš horor touha život sobota emoce antilistí smrt vztah cesta pocit horror příroda město vzpomínka láska krev podzim čas aa zoufalství noc sen temnota x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867