Nokturno.net / tvorba / dílko

Venku je chladno, spíš mráz
kolemjdoucí závidí rozvíceným oknům
kterých je již po skrovnu
že za barierou z cihel
jest teplo překrásné
a dají větší rychlost svým krokům

Zhaslo okno, další krok
taje svíce, kape vosk

Je krásná, vážná, zimní noc
hvězd svítí na nebi na tisíc

Psík v boudě zsíná
pro nej je ta noc
jako každá jiná

Vzduch se nehne, mráz ho staví
je klidný, teď nikoho nezastraší

Stáda hvězd a v srpu měsic
kdo to má rád dýchá z plných plic
kdo má to rád.
Pokojnou zimní noc

Ráno ještě spokojeně spí
však přichytá se do boje
nový den trvá na s noci dávno ujednané dohodě
že, každý má svůj čas
že, noc zítra může přijít zas

A bude-li stějně chladná zimní noc
či bude jiná její tvář
o kolik bude silnější měsiční zář?

Zda odnese si s sebou život některý
to zdá se nikdo netuší

Má-li zimní noc ještě dosti sil
zda pomůže ji stín
co by světlo ještě na čas skryl

Pouliční lampa skryta v noční tůni
v pokoře před nocí se sklání
Nic a nikdo
pod ní stín nevrhá

Teď i poslední světlo v oknech zhaslo
už vládne jen černá nádhera
jen velká černá tůně
jenž svět skrývá
jak v matčině lůně