25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3409 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
smutek osud povídka aa smrt fantasy vztahy strach .. voľný verš vzpomínka zoufalství * krev x bolest marnost sobota zima antilistí haiku horror erotika město nenávist hrůza horor život jen tak zklamání les cesta příroda ... emoce realita samota . deprese srdce čas naděje noc sex beznaděj temnota sen svoboda poezie humor podzim mládí přetvářka vyznání tma touha žena pocit láska pocity momentka vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867