25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3173 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
pocit temnota tma momentka život horror touha aa hrůza přetvářka zklamání horor žena vztahy realita sobota poezie deprese ... vyznání zoufalství naděje nenávist x město mládí * . haiku povídka sen srdce osud smutek podzim les voľný verš svoboda láska čas marnost vztah beznaděj antilistí emoce noc jen tak sex fantasy krev humor erotika smrt .. pocity příroda strach cesta vzpomínka zima bolest samota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6435
autorů: 865