25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3883 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
, linkuj! 
, jagg 
smutek momentka temnota deprese realita naděje nenávist město pocit vyznání vztahy voľný verš zoufalství . les samota tma hrůza strach sex beznaděj pocity jen tak svoboda čas osud sen přetvářka smrt mládí poezie horor marnost zklamání krev sobota touha bolest srdce horror humor erotika žena povídka noc .. podzim život ... zima antilistí vztah aa cesta příroda láska * haiku emoce fantasy x vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867