25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3272 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
smrt sobota jen tak srdce bolest beznaděj zima * pocit emoce vyznání momentka vzpomínka les zklamání naděje svoboda příroda noc povídka sex horror voľný verš přetvářka sen láska mládí město marnost strach smutek cesta haiku deprese fantasy život poezie vztah vztahy aa osud x žena nenávist čas temnota antilistí tma horor .. . ... pocity erotika hrůza humor zoufalství samota touha krev realita podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866