25.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3821 x | vypínač
Ta řeka se klikatí stejně ve dne jakov noci,
klikatí se v dálky,
z jara v lese viděni jsou mloci,
v létě půjdu co nejdál kolem té řeky.
Až k poslední zákrutě půjdu,
svlažím si nohy v brodu,
ba i tvář.
Tu a tam záhlédnu,
nahladině zatřpytit se vlnku.
Při cestě zpět půjdu poslepu,
krok po kroku.
Neuvidím přes sluneční zář.
, linkuj! 
, jagg 
poezie haiku krev tma momentka strach .. les cesta bolest svoboda vyznání humor aa žena podzim realita sex čas deprese zima pocity srdce marnost beznaděj horor mládí jen tak sen smrt smutek horror samota láska povídka příroda vzpomínka x sobota voľný verš osud noc nenávist pocit vztahy město erotika vztah antilistí zoufalství * život emoce přetvářka . fantasy hrůza ... naděje zklamání touha temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6515
autorů: 867