12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3700 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
, linkuj! 
, jagg 
mládí zima osud město sen smrt cesta realita aa hrůza * žena smutek srdce fantasy láska horor temnota pocity deprese tma strach noc sobota . antilistí humor ... vztah čas podzim vyznání marnost samota les zklamání erotika voľný verš povídka x svoboda poezie vztahy vzpomínka příroda jen tak pocit bolest sex život emoce zoufalství momentka krev naděje přetvářka beznaděj touha horror .. nenávist haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867