12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3504 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
, linkuj! 
, jagg 
antilistí humor marnost zklamání příroda svoboda pocit momentka zoufalství vztah deprese sobota noc osud temnota naděje touha strach podzim povídka fantasy realita čas aa tma horor cesta smrt beznaděj x jen tak srdce erotika život . smutek láska mládí * bolest les nenávist samota přetvářka krev emoce pocity poezie hrůza voľný verš vzpomínka sex vyznání zima vztahy město sen haiku horror ... .. žena
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6512
autorů: 867