12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3271 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
láska přetvářka noc humor bolest mládí podzim les . čas poezie pocit * život haiku sex samota naděje vyznání zima srdce krev sobota emoce beznaděj pocity cesta povídka vztahy touha příroda marnost temnota deprese hrůza aa jen tak ... fantasy smutek svoboda horror žena erotika antilistí zoufalství vzpomínka realita tma vztah sen osud .. smrt x horor město zklamání voľný verš nenávist strach momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867