12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3017 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
humor vzpomínka město * láska cesta pocity život vztah .. momentka vyznání fantasy antilistí haiku naděje touha podzim přetvářka aa krev samota čas osud poezie realita sex les noc smrt beznaděj pocit srdce horor zklamání příroda jen tak voľný verš sobota smutek x zima ... emoce erotika sen svoboda povídka mládí nenávist temnota marnost tma . žena hrůza deprese zoufalství strach bolest vztahy horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866