12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3125 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
hrůza deprese horor x život marnost momentka .. tma mládí podzim touha jen tak antilistí nenávist srdce sex fantasy strach vyznání vzpomínka vztahy osud sobota cesta vztah sen zima haiku noc svoboda humor smutek smrt žena bolest příroda . zoufalství přetvářka beznaděj láska naděje pocity ... zklamání les emoce horror krev realita město temnota povídka samota pocit poezie * čas erotika aa voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867