12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2931 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
poezie horror antilistí svoboda pocit haiku nenávist humor žena x erotika sobota krev naděje zima fantasy příroda smrt ... bolest * láska život touha strach mládí vzpomínka vyznání smutek sen noc osud emoce jen tak přetvářka deprese sex temnota realita tma srdce .. les beznaděj pocity . povídka podzim vztahy aa zklamání město vztah čas marnost zoufalství cesta samota voľný verš momentka horor hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2023 Skaven
komentářů: 14766
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6435
autorů: 865