12.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3640 x | vypínač
Všechny svoje strasti házím do kouta
však ony se zas odražejí a vrací zpět
ultraprázdnota
Na chvíli se jich zbavím připadám si lehký
zpoza stínu se vracejí a jsou stále stejný
V té prázdnotě připadám si opuštěný
kdyžna blízku, žádný přátel mi není
A tak prodírám se sám tou svojí prázdnoutou
prodírám se a stále nenacházím náplň svých snů.
Ultraprazdnota
veškerých mých dnů.
, linkuj! 
, jagg 
smutek bolest zima samota humor noc antilistí aa vztahy les vzpomínka pocit naděje beznaděj osud zklamání město ... zoufalství hrůza podzim fantasy temnota žena .. voľný verš strach horror čas deprese . poezie přetvářka mládí povídka láska * haiku pocity erotika sex život sen jen tak smrt vztah realita marnost příroda nenávist emoce touha srdce cesta vyznání sobota momentka krev tma horor svoboda x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867