16.12.08 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3221 x | vypínač
Už je to mnoho let
co jest světem svět
Vzhlíží člověk pouhý k nebi
v duchu však nejvíce důvěřuje své zemi
Po níž tančí, na níž leží
shlédne na ní a je zase svěží
Čeká na zem, až se z jara vzbudí.
Nebýt země, matky země
byli by jsme lidé chudí
Přešla bouře, liják ztich
matka země, pevná pod nahami
a každý člověk spláci ji dluh.
* povídka fantasy naděje přetvářka příroda samota aa realita vzpomínka vyznání srdce temnota marnost haiku tma krev touha zima cesta podzim vztah bolest láska beznaděj smrt zklamání sex vztahy emoce pocit momentka žena horror nenávist .. x sobota jen tak pocity erotika zoufalství deprese antilistí noc smutek město les horor svoboda sen mládí . čas strach hrůza ... poezie voľný verš osud život humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6454
autorů: 867