27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2027 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
přetvářka sobota cesta beznaděj momentka fantasy humor zoufalství srdce voľný verš sex mládí haiku ... vyznání vzpomínka jen tak temnota . deprese podzim bolest svoboda láska erotika emoce zima smrt marnost zklamání touha povídka krev smutek .. x čas antilistí horor žena horror nenávist aa samota příroda život vztah naděje sen hrůza město les * vztahy noc pocity realita tma pocit osud poezie strach
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6365
autorů: 861