27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3086 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
, linkuj! 
, jagg 
příroda voľný verš naděje * vyznání erotika smutek marnost srdce noc beznaděj horor . strach tma realita momentka ... horror krev sen humor vztahy haiku čas povídka smrt aa hrůza x láska poezie nenávist pocity sex zoufalství vztah les bolest cesta svoboda zima pocit jen tak sobota .. fantasy samota město touha deprese žena temnota emoce podzim život mládí antilistí vzpomínka osud přetvářka zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867