27.11.09 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2818 x | vypínač
V té tmě tam venku,
svítí oči jak dvě baterky
které vyndám když se bojím tmy,
když z ničeho nic vypnou proud.
Ještě že je venku lampa,
za oknem.
Jinak by byla tma, že by se dala krájet.
Možná zapálím svící, která by
rozzářila ty holé zdi,
ty čtyři stěny.
Ne nesmím, vyhořel bych,
co bych zachránil?
Hodiny tikají pravidelně,
divím se že je to nepřestane bavit.
Náhle cvakly, že by celá?
Nebo se zlobí, že ještě svítím.
Když zhasnu, budou moje oči,
jako dvě baterky.
Musím jít spát,
nebo nemusím?
Ale chci!
Budiž tma.
pocit hrůza bolest samota příroda sex noc podzim temnota město osud vztah humor vzpomínka smrt .. zima . haiku čas smutek touha les život strach vztahy beznaděj sen horror aa voľný verš cesta zoufalství naděje vyznání jen tak krev realita přetvářka žena x nenávist * tma erotika marnost deprese mládí srdce svoboda povídka pocity fantasy ... zklamání antilistí láska horor sobota poezie emoce momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867