11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3241 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
, linkuj! 
, jagg 
smrt erotika život zklamání zoufalství touha láska město jen tak čas svoboda žena přetvářka sobota příroda sen smutek horror srdce . * vztahy krev pocit hrůza nenávist poezie vztah voľný verš zima emoce les humor noc realita momentka horor sex temnota pocity .. bolest deprese ... vyznání podzim osud beznaděj mládí samota fantasy marnost haiku antilistí aa cesta naděje vzpomínka strach povídka x tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867