11.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 3208 x | vypínač
Šel jsem ulicí,
s vydroleným vzduchem,
který se válel po zemi,
a potkal jsem,
3 mrtvé anděly.
Jeden měl kulku v srdci,
druhý kulku v mozku,
a třeti vypíchlé oči.
Všichni měli jedno společné,
vlasečnicové zlomeniny,
sedmého obratlem,
nikoli přitom očima.
A všude kolem,
byly na plotech,
vyškrábány básně,
až po úroveň vášně,
(tedy druhého patra)
a stoupalo to k nebi.
Chtěl jsem je číst,
udělal sem krok,
ale oni,
se začali zvedat,
a současně
házeli básně,
do
betonově
pevných
otvorů
pod
schody.
, linkuj! 
, jagg 
poezie zima vzpomínka život pocity les voľný verš sobota zoufalství přetvářka mládí erotika město samota momentka emoce noc jen tak příroda vyznání horror deprese osud srdce marnost touha hrůza aa antilistí bolest pocit tma strach beznaděj žena ... haiku vztah naděje sex realita svoboda humor .. . x horor vztahy cesta temnota * zklamání láska podzim krev sen smrt nenávist smutek čas povídka fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867