02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1855 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
vyznání beznaděj erotika samota les * momentka život žena horor marnost sen humor naděje zklamání mládí pocit emoce deprese smutek město svoboda krev srdce vztahy jen tak osud láska sobota nenávist sex zima čas temnota antilistí . cesta noc hrůza aa .. bolest voľný verš ... strach vztah fantasy tma x horror pocity vzpomínka realita touha podzim příroda poezie haiku zoufalství smrt povídka přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6365
autorů: 861