02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2959 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
, linkuj! 
, jagg 
život přetvářka zima humor cesta pocit povídka noc touha emoce zoufalství svoboda hrůza samota * horror nenávist zklamání příroda beznaděj marnost .. deprese sex město pocity fantasy momentka antilistí les čas temnota smrt sen poezie strach naděje tma osud haiku . žena krev vztahy srdce bolest láska vyznání vztah smutek vzpomínka realita mládí aa voľný verš x sobota horor podzim ... jen tak erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867