02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2960 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
, linkuj! 
, jagg 
les * temnota povídka bolest pocit přetvářka aa humor vztahy zoufalství vztah momentka fantasy mládí strach sen sex čas poezie město realita tma svoboda antilistí zklamání erotika .. smrt příroda noc nenávist žena touha pocity deprese ... osud zima x láska voľný verš srdce horror podzim . krev samota cesta marnost jen tak hrůza život horor vyznání smutek beznaděj vzpomínka haiku sobota emoce naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867