02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2651 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
marnost srdce žena aa láska bolest sen nenávist beznaděj svoboda zima ... tma vzpomínka noc . realita humor smutek erotika vztah momentka horror fantasy příroda * život poezie haiku sex jen tak cesta město les deprese .. čas strach krev povídka emoce pocity smrt zoufalství horor touha samota temnota naděje hrůza antilistí vztahy voľný verš mládí x podzim zklamání pocit sobota vyznání osud přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867