02.09.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2998 x | vypínač
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.
Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.
Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.
, linkuj! 
, jagg 
mládí srdce les vzpomínka momentka smutek aa strach zima vztahy haiku osud přetvářka fantasy deprese vztah ... realita bolest horor čas zklamání zoufalství podzim sen pocity sobota poezie x emoce * tma město noc touha beznaděj krev nenávist jen tak naděje erotika samota cesta horror vyznání pocit sex svoboda temnota voľný verš . žena povídka .. humor příroda marnost láska antilistí smrt život hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867