17.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2688 x | vypínač
Ležím v rohu
ve své posteli
jednou musím všechny své zpitvořené
básně dopsat a spálit.
bude to divný kouř
takový barevný
s vůní jar
s vůní lét
s vůní podzimů
s vůní zim
se zápachem spálenin a dýmů
však bude to ještě chvíli trvat
hodinu hodiny hodinovice
ale všechno to stojí za zlámanou grešli
tvrdnu tady několik let již
přitom jsem řekl že si jen sednu
po cestě, té neznámě známe cestě
kdysi
co už teď
teď už znám ten roh
znám ho až moc důvěrně
a přesto se obávám zda do něj
trefím, bez bloudění a zmatků
i rozum má své zbraně
i láska má své pochybné artefakty
i den má své proti
i noc má své pro
stopy ve sněhu jsou zasypány moukou.
touha podzim aa přetvářka zima x svoboda voľný verš příroda * horror pocit ... samota krev mládí les noc fantasy sex cesta deprese vyznání smrt momentka .. poezie vztah hrůza strach sen sobota tma temnota čas život jen tak žena bolest láska horor srdce smutek pocity zoufalství realita vzpomínka erotika marnost nenávist naděje antilistí humor . beznaděj emoce vztahy město zklamání povídka haiku osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867