17.04.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2947 x | vypínač
Ležím v rohu
ve své posteli
jednou musím všechny své zpitvořené
básně dopsat a spálit.
bude to divný kouř
takový barevný
s vůní jar
s vůní lét
s vůní podzimů
s vůní zim
se zápachem spálenin a dýmů
však bude to ještě chvíli trvat
hodinu hodiny hodinovice
ale všechno to stojí za zlámanou grešli
tvrdnu tady několik let již
přitom jsem řekl že si jen sednu
po cestě, té neznámě známe cestě
kdysi
co už teď
teď už znám ten roh
znám ho až moc důvěrně
a přesto se obávám zda do něj
trefím, bez bloudění a zmatků
i rozum má své zbraně
i láska má své pochybné artefakty
i den má své proti
i noc má své pro
stopy ve sněhu jsou zasypány moukou.
, linkuj! 
, jagg 
krev cesta .. příroda naděje žena tma noc bolest momentka povídka pocity les přetvářka jen tak vztah zima vzpomínka život samota čas erotika ... pocit zklamání * vyznání nenávist podzim emoce voľný verš x horror láska aa město osud sex hrůza antilistí deprese fantasy zoufalství beznaděj smutek temnota sobota svoboda horor . marnost strach realita humor haiku touha poezie srdce smrt mládí sen vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867