26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1228 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
erotika aa láska život pocit beznaděj ... temnota vztah smutek hrůza jen tak žena * zoufalství voľný verš povídka podzim cesta humor marnost zima mládí x vyznání poezie zklamání .. krev srdce noc realita pocity tma haiku sen touha naděje město osud strach nenávist les sex . vztahy momentka horor příroda horror smrt bolest emoce svoboda deprese vzpomínka antilistí fantasy čas sobota samota přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6365
autorů: 861