26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2186 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
, linkuj! 
, jagg 
.. poezie les žena srdce jen tak emoce zoufalství ... fantasy momentka zklamání humor podzim * hrůza tma naděje zima čas antilistí bolest pocit sex touha x voľný verš erotika krev příroda noc přetvářka smrt horror temnota vzpomínka vyznání život cesta povídka strach pocity osud vztahy beznaděj nenávist aa sobota město láska marnost svoboda . horor smutek haiku samota sen deprese vztah realita mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867