26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 2223 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
, linkuj! 
, jagg 
srdce tma voľný verš strach x hrůza marnost bolest momentka láska touha svoboda fantasy beznaděj zoufalství horror poezie zklamání smrt naděje čas pocit pocity krev .. mládí vztahy sex sobota vzpomínka les přetvářka noc cesta realita * žena vyznání . horor příroda aa humor haiku jen tak emoce povídka smutek sen erotika samota nenávist podzim ... vztah město život zima temnota deprese osud antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867