26.06.12 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1919 x | vypínač
Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.
Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.
Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.
Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!
zima aa samota vztah marnost život bolest sex .. svoboda les ... voľný verš láska deprese osud touha * noc sen pocit zoufalství momentka podzim haiku realita horor město beznaděj emoce humor strach erotika hrůza příroda zklamání smrt fantasy horror vzpomínka povídka smutek sobota pocity jen tak tma poezie krev přetvářka cesta srdce mládí . vyznání žena temnota x antilistí nenávist vztahy naděje čas
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867