12.05.10 | Jan Václav Znojemsky, @, další tvorba | 1962 x | vypínač
Potkávám vlaky,
plastických ochrácnů zákonů,
ve stopách,
šmejdících ,
zelenookých politických vězňů,
a do každého ucha,
jim hrají,
jiné noty.
Vlastně jsou zmatení,
a zametají si,
před vlastním prahem,
a pak pískají,
na znamení,
"Že je čistý vzdych"
.... jenže? Na koho?
To ví jen oni,
a jeden malý chlapec,
ale ten to nepoví.
Je v agonii,
po prodeji,
dlouhodobého majetku.
(hmotného)
osud haiku touha marnost přetvářka voľný verš mládí poezie cesta humor město zklamání pocity antilistí beznaděj žena láska krev temnota fantasy les podzim vzpomínka strach jen tak .. vyznání vztah horror svoboda hrůza smutek vztahy momentka pocit horor * realita x erotika příroda bolest naděje sobota smrt čas samota povídka sen ... aa srdce zoufalství život sex . tma deprese emoce zima noc nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2021 Skaven
komentářů: 14758
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6365
autorů: 861