Nokturno.net / tvorba / dílko

Dobrý Král Bogurtha

Nastal čas,když lidé zkrotili pradávný oheň z  nitra zemského a s  jeho pomocí stvořili stroje,jež měli létat daleko a hledat místa k  žití,v  době,kdy již zajde slunce nad naší Zemí a nebude již vína ve vysokých sklenicích a nebude již koho lovit,ani co a bude již velká tma nad zemí a tehdy lidé odejdou a přenechají zemi těm,kdož jí měli od počátků a nechali lidstvo žít jen z  nouze jisté zábavy….…a co je zábavnější,než cosi,co žije a umírá,co má a nemá,co je a není?
A  počali se stavět tyto stroje,jež staří kněží proklínali v  svých chrámech za Horami.
A  bylo vybráno patnáct mužů a patnáct žen,aby se vznesli v  jeho oceli nad horizont událostí a putovali kol své Mateřské Otčiny,a ozkoušeli to,co měli dostat do svých rukou po nějáké době zkušení.Ale cosi se stalo….…..nikdo již neví co….…...a motory na vzdálenější cesty se počali rozehřívat a brzy již bylo všech třicet tak daleko,že se to již nemohlo odestát.
A  stalo se,že jejich cesta skončila po desíti dnech či desíti týdnech na asteroidu,jež procházel denně na své nekonečné pouti kolem světa,jehož nikdy nepoznali,krom jedné podivnosti,obřích mraků jež je po věčné časy obklopovali.A  její čtyři měsíce věčně kolem ní,jeden neživý,jeden příliš naživu,jeden téměř prázdný a opuštěný a jeden,jež neznali ani ti,kdo na něj po věčně koukali.
A  tak zde žili a používali a reprodukovali to,co měli s  sebou,včetně semen ovoce a jiných rostlých.A  brzy se museli rozhodnout pro vedení.A  zvolili sobě muže,jehož jméno bylo Bogurtha a učinil se ten Králem Asteroidu,jež nazvali Nové Yu-Menu.A  brzy bylo zbudováno město z  kamení a z  toho,v  čem jednou odlétli,se stalo muzeum a palác Bogurthy.
A  žili zde po mnohé roky,patnáct a patnáct a brzy bylo třicet a třicet a o  několikero let později již celých sto.A  stále vládl Bogurtha.
A  stalo se již,že podle kalendáře,jež byl stvořen a pečlivě odpočítáván,seděl již Bogurtha na svém stolci devadesát osm let a všechny jeho dnové byly tehdy sto padesát a jeden.
A  každý jej měl rád,neb nebylo muže větší moudrosti a větší váženosti.
A  tu přišli na Nové Yu-Menu lidé ze země v  stroji v  mnohém nadlidské dokonalosti.A  tu se lidé dozvěděli,že Bogurtha,ten dobrý král,který byl světlem a jedinou oporou v  dobách velkého moru Třicátého roku,ten dobrý král jež nechal chudé i  bohaté přespávat v  jeho domu,když jejich vlastní padly ve velké Písečné Bouři roku padesátého,ten dobrý,dobrý král,jim po celých třicet let zatajoval,že se s  nimi spojovala země a snažila se zjistit,kde mohou být a když jim neodpověděli,zjis­tili si to po dlouhé době sami a tak je také nalezli,aby odčinili to,co jim historici neustále vyčítali.A  ten dobrý král,ten dobrý král jim to zatajit,protože nedokázal již nevládnout lidu,stalo se to jediným v  celém jeho žití.A  tak se vzala skupina desíti mužů a ukamenovala jej na jeho falešném trůnu.A  poté všichni odešli.
A  z hořkostí,ale svobody,kde polovina byla ministry a druhá svobodnými pány a významnými ve všech ohledech,odešli,jen díky falešné pýše,zpět na zem,plnou úřadů a orgánů a klik a vlád a předpisů a nezažili již chvíli klidu,ani štěstí,aby do konce svých životů byly jednimi z  miliard,ničím významní a ničím důležití.
A  mrtvý král Bogurtha tam dodnes leží,zapomenut,ale nebylo mu odpuštěno,protože jej nikdo nepochopil.