Nokturno.net / tvorba / dílko

O  výdělku

Na severu jisté země,jejíž jméno ještě nikdo nedokázal přepsat,a jíž se zkráceně říkalo Yyhann, přijela loď zdaleka.Jejím jediným pasažérem byl nějáký muž ze jihu.Měl podivné svršky a kalhoty, roztrhané až hrůza,přesto mu to však ani nevadilo.Na očích měl cosi,čemu nejstarší mudrci říkali brýle,ale byly jiné,než v  starých ságách,neb byly černé a jistě se v  nich dobře nevidělo.
Muž,který nechal loď napospas moři,vyšel na břeh.Ve vesnickém bazaru se pak jednoho bezuchého sochaře a hrnčíře zeptal,kudy se dostane k  řece.Ten starý muž znal jazyk mužů z  Jihu a tak mu mohl cestu ukázat,ale než jej stačil varovat před možným prohloupením,o­dešel.

Muž míjel kolem mužů,jež lovily ryby přejemně a snažili se,aby se jim nestala sebemenší křivda.
Nad touto scénou si uplivl,jeho levným alkoholem a marihuanou nasáklá slina zasyčela v  křišťálových vodách řeky a připravil si síť.Když ho viděli ostatní,počali mu síť brát a křičet na něj v  svém archaickém jazyce.Počala bitva,v  níž roztrhal několik nejvzácnějších ród (váz s  hedvábnou sítí) rybářů a způsobil jim značná zranění.Vzal si síť a prut a vydal se do jiné části řeky.

Byl slušným rybářem,ale neuměl se sítí a tak ji používal výhradně v  řece,což byla samozřejmě hloupost,protože většina řek tam,odkud přišel se na to nehodila.Tato řeka byla ale přímo monstrózní
,takže mu to šlo.
Ale nepřišel sem jen kvůli rybaření.Byl rozený obchodník a tak chtěl hlavně vydělat,zvlášt poté,co v  noci zmizela z  lodi celá posádka a on ji musel řídit sám,což mu ale celkem vyhovovalo.

Již předtím si zjistil,kam se tady s  rybami chodí a tak tam zamířil se sítí plnou ryb.

Palác,jež stál na vodě,byl přesycen rybinou.V  kameném sále s  neuvěřitelně slizskou podlahou stál trůn,na němž seděl Bůh Tgota a nechával své žaludky trávit to,co už jednou pozřel.Cítil se dobře.Tu k  němu přišel jeho poslušný sluha Yoheeree,uklonil se až k  zemi a oznámil,že mu bylo nahlášeno, že se blíží muž,který jej chce vidět.Zároveň si vyžádal povolení odejít čistit koryto řeky.Dostal je.
Tgota věděl,že je něco v  nepořádku,protože Yoheeree (i  všichni ostatní sluhové) čištění řeky bytostně nesnášeli a uchylovali se k  němu jen,když věděli,že se bude něco dít.
Jižní Vítr mu jistě řekl víc,než on nahlásil.
Z  přemýšlení jej vytrhli kroky.Pak se před ním objevil muž z  jihu.Choval se strašně drze,ani se neuklonil,ani nepolíbil slizské kachle jeho trůnního sálu.
Tak přemítal Tgota,než si všiml,co muž z  jihu nese.Síť.A  v ní ryby.

„Tak šéfe,kolik jste za tenhle prvotřídní náklad ochotnej dát?“

Než domyslel příští myšlenku,projelo jeho srdce kopím.

Neb ryby se zde nelovili,ale přemisťovali a nosili se ve vázách nejčistší vody až přímo ke Tgotovi, protože veškeré ryby zde byly tabu,jelikož to byly dcery jeho a šeredných vodních křoví a blát,
jež nikdy nevystoupí na povrch a jež jedí maso.

A  proto také skončil muž z  jihu,jež se nezeptal,v  nej­hlubších vodách a byl podáván jako první a druhý chod manželkám Tgotovým.