14.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2050 x | vypínač
Ďáblova Jídelna
A když člověk došel ke konci zázraku,jež byl onen koberec,uzřel
mahagonový stůl z tak tlustých kmenů,jaké v světě nerostou od dob
Pepiho II.A když se člověk podíval blíže,uviděl,že stůl je jedinou knihou,
pln proroctví ve starých písmech a mnoha starých znaků.
Židle byli z nejjemnějšího baldachýnu a byli jako kus
oblohy,přinesený k nohám lidí.
Na stole byl jen pohár,ale pohár ze stříbra,tepaný z jediného kusu.
A byl zde příbor,jež nebyl z kovu či z čehosi jiného.
To byl stůl,ale byli v okolí stolu i jiné věci.Na zdech vyseli
obrazy,a jaké!
Díla mistrů,jako Dalí či Goya,jež nikdy nestvořili,zde vysí a jejich
absolutní dokonalost vás přirazí k židly.Byla to čirá nádhera.
To byla Ďáblova jídelna,v níž večeřel se zatracenými,jako největším
trestem,poslední kus štěstí před věčnou bolestí.
sen příroda humor les srdce zima .. zklamání deprese naděje emoce svoboda přetvářka aa ... beznaděj pocit povídka * poezie horor osud realita samota temnota x fantasy voľný verš čas mládí momentka vyznání cesta antilistí žena život sobota láska hrůza haiku nenávist bolest pocity krev vztahy . město tma podzim horror smrt touha erotika sex marnost strach vzpomínka vztah zoufalství smutek noc jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867