ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Pravé Dějiny Lidstva 1

18.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2492 x | vypínač

Pravé Dějiny Lidstva 1

Dávno tomu bylo,co Yummeda přivedl smrt k  loži svého otce.A  jen o  něco méně,co jeho neznalostí vyhasl oheň.A  jen o  pár vteřin méně,co lid se rozprášil na všechny strany a nebylo již opět myšlení či nápadů,rodin či pocitů,jen nejprimitivnější instinkty,jež byly součástí lidství již po nevyčíslitelné věky.
A  tak se stalo že domy,vynalezené pro dobro lidu,byly opuštěny.Jen občas v  noci se potají přiblížila skupina lidí a ještě více roztříštila jejich zdi a vykonala do nich potřeby a navzájem se povzbuzovali,což byla po mnohá staletí jediná aktivita,jež měla něco společného s  myšlením.

Kdesi daleko,za hranicemi Salorovy,daleko za Čtyřmi Světy Zázraků,
Orlughem,Voyacha­i,Fitofetojem a Maffizei,se počali otvírat dveře Posvátného Pokoje a do něj počal vstupovat jeden,o  němž bylo smýšleno nevalně.Erio,jež byl druhým velitelem Této rady a proto bylo jím také tak opovrhováno.Proto a také,že se opovážil tento pokoj opustit.
A  členové Rady zde byly tak jako povždy,jeden zabalen v  dlouhém kusu hadru,jiný opřený o  zeď a mnoho,jež sedělo zcela nehybně.A  všichni­,ač nikdo z  nich nedal najevo,že Erioův příchod zaregistrovalo­,věděli že přišel.
A  i on veděl,že oni ví a nebylo nutno nic předstírat.
„Předstoupil jsem před lid Kathoův a donutil je stát se našimi.“ prohlásil.
Dlouhé ticho,které přerušil až jeden,jehož vousy byly dlouhé jako sám čas.
„A  to nás má zajímat?“.
„Jistě.Přece On,Mocný….….…..“ snažil se Erio,ale….…...
„Neber jeho svaté jméno do tvých smradlavých úst,ty,jež jsi pošpinil Svatý Slib!“.To se ozval onen,co spočíval na zdi.
„….….….….….…A  proč vás tedy toto vítězství,ke kterému mě tlačíte už pět set let,nemá zajímat?“.Erio přešel onu urážku,byl na ni zvyklý,na ni a na tisíceré další.
„Jelikož,On,Moc­ný,Poslal Nový Dopis.“ velevážně zarecitoval onen s  vousem.Pak se otočil k  onomu v  hardu a ten záhy začal prohledávat právě onen kus látky.A  po nějáké době již z  nějáké vnitřní kapsy uvnitř jiné vnitřní kapsy,ve vnitřní kapse,vytáhl žlutavý list papíru,zmuchlaný a eviděntně čtený ne jednou,ale nesčetněkrát.Erio jej chtěl vzít do ruky,ale nebylo mu to, jako vždy,dovoleno.
Muž v  hardu počal mluvit:
„Je to obzvláště komplikovaná zpráva,jistě nás pokládá za tak Osvícené,že s  námi již komunikuje na vyšší úrovni,ale Sám ví,že my,nikdo z  nás,s  ním nikdy nebudeme moci mluvit na jeho úrovni a proto roníme mnoho slz za veškerou tu námahu,kterou Jemu činíme,my….….…­.…“.
Erio využil chvíle nepozornosti a vyrval onomu v  hadru dopis.
To,co nalezl napsáno,nebylo téměř čitelné a to co dokázal přečíst byla jen snůžka žvástu a jakýchsi říkanek spolu s  nespočetnými citátu bůh-ví odkud.
Ani ho nepřekvapilo,když si po chvíli uvědomil,že kolem všichni členové rady piští v  Nejvyšším Ö,což by klidně dokázalo rozmětat několik měst,
nebýt uzavřeno těmito zdmi.Jistě brali to,že se dotkl onoho dopisu jako nejvyšší svatokrádež.A jelikož věděl,že se nebudou chtít za cokoliv již dotknout onoho dopisu,strčil si jej do kapsy,jelikož věděl,že tím je ještě více naštve.
Poté,co skončil onen řev,bylo dlouhé nic.Pak jeden s  vousem,s  evi­dentní nenávisti,pokra­čoval:
„Tedy,abychom to shrnuli“(a to si byl již Erio jist,že je naštval,neboť oni své nekonečné metafyzické žvásty nikdy neshrnovali,jen když chtěli,aby co nejdřív odešel)," „na sever of Salorových hranic je svět,jež zde nemá být, neb kdysi býval jinde.Zde musíte být a ono zde musí být vaše“,toť je to,
co nám poroučí.„.
“ „Za hranicemi Salorovými“?To je a-logické,Salor je „Hranice Všeho a Všeh“,nic přece nemůže být „za“ ním." opáčil Erio.
„To jsou Jeho slova a proto musí být pravdivá.Nyní odejdi,Erio,Druhý Veliteli Nejvyšší Rady Cesty,a čiň tak,by tato slova stala se již minulostí,
dalším skvělým pomníkem na cestě ke KONCI Cesty.“.
Již v  půlce tohoto proslovu si Erio z  celých svých dvou srdcí přál odejít.
A  když už tento žvást skončil,dva tisíce rukou nestihlo otevřít ony dveře tak rychle,jak by si on přál.A  tak zde nechal sedět členy oné rady,by do konce času plesnivěly v  naprosté samotě.
V  rozmezí třiceti osmi měsíců byl prohledán prostor kolem nejzašších Salorových hranic.A  tu napadlo jednoho proplour skrz jednu ze Salorových žláz.A  ikdyž to byl nápad šílený a nikdy předtím nevyslovený,Eria tlačil čas a tak se rozhodl toto podniknout.
A  stalo se to,co se stát muselo a onen,co chtěl proletět zemřel ale přesto nebyla loď v  níž proplouval tak zničena a tak Erio nařídil postavit ještě silnější a její kapitán také skončil,tam,kde skončit musel.A  přesto Erio naléhal a naléhal a byly neustále tvořeny nové,silnější lodě a již tolik peněz a času promrhal,že byl zavolán k  audienci k  oboum radám.Rada Války jej hanila za mrhání materiálem,jež by bylo možno použít na mnohem efektivněji na bližší výboje.Rada Hvězd zase tvrdila,že mrhá materiálem,jež by mohl být použit na dobytí okolních světů,všech těch,na kterých žijí zbytky lidu Kathouova,ty zbytky,jež se odmítly vzdát a neustále sabotují zásobování a infrastrukturu­.A  oboum radám odpověděl stejně,protože znal moc ideologie.
„Je to rozkaz Jeho a proto musí být vykonán.“.Když toto pronesl,chtělo se mu zvrátit všechny své tři žaludky,ale ovládl se.
A  jednou,když zrovna spal po dlouhém nočním pití,k  němu přišel jakýsi oblastní blázen.Evidentně ho k  němu pustili,aby se mu pomstili za příliš malý žold.Erio je chtěl hnát před válečný soud,ale pak si povšiml,že žádný soudce by je neodsoudil,protože tenhle opravdu nemůže být nebezpečný.
Na všech třech nohách měl igelitové sáčky,svázané do jedněch kalhot,které si zapínal na dolním klu.Vlasy měl v  strašném nepořádku:oranžové byly zabarvené zeleně od zhnilého ovoce,žluté byly červené od zaschlé krve a bílé byly načernalé z  obřích nánosů hlíny.Kosti na hlavě mu dekorovali jakési plechové odpadky.
Přišel s  prostým nápadem.Tak prostým,že zatím nikoho nenapadl.
Saloro byl opak všeho a tudíž jejich snahy měli jít opačným směrem.
A  v tu chvíli nařídil Erio postavit nejrostší loď,jakou bylo možno postavit.
Na její palubu pak rozložili minimum částí mnohem silnější a komplikovanější lodi.
A  úspěch se stal,neboť loď proletěla nedotčena na druhou stranu Salorovu.
A  po ní další a další takové lodě,s  minimem součástí lodí mnohem komplikovaněj­ších,takže když sám Erio projížděl skrze Salorovu žlázu,byla jeho loď,vezoucí poslední část oné mnohem složitější lodě,již osmistá tisící.
A  ze všech oněch dřevěných lodí byla vybudována pevnost,kolem níž byla ona loď obestavena.A  počalo se hledat onen svět,jež měl být jejich.
Nejprve nalezli měsíc jež zoveme měsíc a chtěli se usadit zde,ale nakonec nalezli svou cestu k  Zemi.
Na Zemi nalezli jen to,co nebylo ani stádem,lidský rod roztroušený po celé hroudě,bez jakýchkoliv znalostí a dovedností.
Není třeba zdůrazňovat,že lid,který dobrovolně zapomněl na myšlení a který neznal jiný boj než neopodstatněný hněv,nemohl nic udělat proti pojmu armády a strategie,kterým vládli Ti co přišli a to z  toho prostého důvodu,že i  tak atavistický pojem jako „něco udělat“,jim absolutně nic neříkal.
A  tak počala vláda Vnějších Vládců,který trvala po MNOHÉ věky.
Ale o  tom jindy.


  • Diskuze: 1 komentář, nejnovější: 16.06, 10:58 - David Kartaš
 Přidat komentář 




› Online 14


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2020 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14756
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6355
autorů: 861