06.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2199 x | vypínač
Bůh,jež brečel
Když jsem zemřel,procházel jsem skrze věčnost a tu jsem narazil na
Boha,který seděl a usilovně brečel.
A jelikož jsem nebyk hluchý,zeptal jsem se ho,proč brečí.
„Jsem Yuqaqh,syn Dalšího.“.
Další byl jedním ze čtyř nejmocnějších Bohů,kteří kdy byli a tak jsem se
divil,proč by jeho syn měl důvod k neštěstí.Zeptal jsem se ho na to,on pak:
„Jsem sice syn Dalšího,ale jsem Bůh,ke kterému se nikdo
nemodlí.“,
„Určitě se najde někdo kdo ano.“ řekl jsem na to.
„Víte,čeho já jsem Bůh?“
„Ne.“
On se odmlčel a až po chvíli řekl:
„Rýmy.“.
A já jsem ho přestal konejšit,protože jsem neznal člověka,který by se
modlil za brzký konec rýmy.
, linkuj! 
, jagg 
deprese emoce touha humor láska smutek pocity strach mládí vzpomínka nenávist příroda haiku osud cesta erotika poezie zima sex marnost fantasy hrůza noc jen tak realita voľný verš vztahy svoboda horor samota zklamání naděje aa x život přetvářka les žena beznaděj zoufalství horror momentka krev temnota město pocit . smrt vztah sen tma vyznání .. sobota čas povídka * srdce antilistí ... bolest podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6512
autorů: 867