06.04.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 2458 x | vypínač
Bůh,jež brečel
Když jsem zemřel,procházel jsem skrze věčnost a tu jsem narazil na
Boha,který seděl a usilovně brečel.
A jelikož jsem nebyk hluchý,zeptal jsem se ho,proč brečí.
„Jsem Yuqaqh,syn Dalšího.“.
Další byl jedním ze čtyř nejmocnějších Bohů,kteří kdy byli a tak jsem se
divil,proč by jeho syn měl důvod k neštěstí.Zeptal jsem se ho na to,on pak:
„Jsem sice syn Dalšího,ale jsem Bůh,ke kterému se nikdo
nemodlí.“,
„Určitě se najde někdo kdo ano.“ řekl jsem na to.
„Víte,čeho já jsem Bůh?“
„Ne.“
On se odmlčel a až po chvíli řekl:
„Rýmy.“.
A já jsem ho přestal konejšit,protože jsem neznal člověka,který by se
modlil za brzký konec rýmy.
, linkuj! 
, jagg 
srdce cesta jen tak realita pocity zoufalství naděje sobota strach smutek žena sex sen voľný verš temnota emoce samota zima město poezie deprese vyznání touha hrůza nenávist horror .. . marnost čas haiku svoboda zklamání smrt osud láska ... les vztah přetvářka život aa povídka podzim beznaděj horor erotika * vztahy momentka příroda bolest fantasy pocit mládí x tma krev noc humor vzpomínka antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14789
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6523
autorů: 867