Nokturno.net / tvorba / dílko

Nejstrašlivější úděl

Již příliš dlouho sleduji přístavy Nebeské.Jak těžké toje….….…
V  jeden moment jsem vyděl mladého chlapce,jež mi byl sympatický av  příštím momentě jsem jej nenašel,jen starého muže,jež tím chlapcem kdysibýval.
Jednou jsem zaslechl lidskou muziku-neperfektní,hrubou-a proto taknádhernou.I  roz­hlédl jsem se po hráči,ale místo,odkud jsem zaslechlhudba vystřídaly trosky a sutiny a onen neznámý hráč v  tu chvíli již jistěstoletí byl mrtev.
Jsem Bůh.A  to je nejstrašlivější úděl.