Nokturno.net / tvorba / dílko

Zahrada

Vzbudil se….…...a ležel v  zahradě.Všude kolem byly stromya rozsáhlé pláně zelené trávy.Kolem na zemi spali lidé v  tógách.Podíval sena sebe a zjistil,že je také oblečen v  tóze.Zvedl se a počal chodit pokrajině.
A  když tak chodil,ani si neuvědomil,že neví kdo je.Až když uslyšelhlas jež byl nepodobný žádnému,jež kdy slyšel:
„Vítej,vzbudivší se.“.
A  on se otočil a uviděl starého muže v  staré tóze s  dlouhýmvousem,jež celý
,od hlavy až k  patě svítil bílým světlem.
„Kdo….….…“ promluvil muž,ale pak siuvědomil dvě věci.Že nezná svůj hlas a že slovo „kdo“ znív  prazákladě tak divně.
„Poradce.“ řekl starý muž.
„Koho?“ zeptal se muž a opět cítil divnost tohoto slova.
„Není slov k  tomuto,neb jsou zbytečna.“.
„Ale….….….….…“.
„I  toto slovo je zbytečné.Jako všechna slova.“.
„….….….….…“
„Ne.“ zastavil muže ještě před vyslovením protestu.

Pak ukázal starý muž na zahradu a neřekl:„Vítej zpětv  zahradě.“.
„Zpět….…...“ řekl muž,ale poté nechápal,jak toví.Obrátil se na starého muže a ten se usmál.
„Ano.Neboť jsi tu už byl.A  v jistém smyslu si ji nikdyneopustil.“.
„V  jistém….…...“ oponoval muž,protože siještě neodvykl mluvit.
Ale starý muž pouze zvedl prst ke rtům a po chvíli ukázal směrem před sebea řekl:„Pojď.“.

Šli po chvíli a ukázal na muže,jež na zemi spal.Byl také v  tóze a měldlouhé vlasy fialové barvy,nikoliv však nabarvené.
„Toto je muž,jež sní.Sní o  tom,že se zrodil jako král,neb jehootec zhynul před jeho narozením.Nyní jsou mu čtyři a vládne za nějstrýc.“.
A  starý muž ukázal na muže,jež spal hned vedle prvního.
„A  tento muž je otcem onoho dětského krále a právě si připínábrnění a připravuje se vytáhnout do bitvy v  níž padne.“.
„A  tam….…..že­na,jež spí a je prabábou otcedětského krále,jež se zrovna rouhá Bohu a tak přivádí na svůj rod prokletí,ježpředčasně skolí jak ji a jejího syna,tak všechny její potomky po osmgenerací,než Bůh zapomene.“.
„A  tam….…..pro­rok,jež zrovna stojí na střešedomu bohatého patricije a prohlašuje a vyhlašuje Boha,Boha jež jednoho dne zkosírod dětského krále a ponechá jejich hrad rodu zpupných vévodů,jež jej rozkradoua po nich zmizí a nikdy už nebude vystavěn.“.
„A  tam první známý předchůdce rodu dětského krále postavilchatrč na kopci,na níž jednoho dne vyvstane rukou jeho synů a vnuků hrad,ježzpupní vévodové ztratí.“.

A  muž se díval a poslouchal.A  pak se starý muž obrátilk  muži a zeptal se:
„A  ty víš kdo jsi?“.
Muž přemýšlel a poté řekl:
„Farářem v  Absley Coagh.Zrovna jsem se vydal k  Biskupuz  Laori abych…...“ ale starý muž jej znovu zastavil a řekl:
„A  předtím?“.
Muž se pozastavil a nevěděl….….ale poté věděl.
„Kníže v  Sarognulu,který potlačil povstání Cechu TkačůKoberců.“.
„A  když znovu usneš,můžeš být vůdcem oné vzpoury,či jenbezvýznamný a lidmi neznaný člen.A  můžeš být člověkem a můžeš být stromem amůžeš být Bohem a můžeš i  Být kamenem,jež žijí déle než Všichni Bozi aVšechny stromy a můžeš být prázdnotou a můžeš být oblakem a můžeš býtzemětřesením a můžeš Být Vše a Nic.“.
Pak se starý muž zastavil v  svém výroku,odvrátil se od muže a odešel.
A  muž,jež zde byl osamocen,se rozhodl.Odešel pod košatý strom,ulehl ausnul.