Nokturno.net / tvorba / dílko

Vyslanec

A  přišel muž,jehož učinili vyslancem a dlouho se kontroloval předzrcadlem.Uvázal si vázanku,pak si ji vyměnil za kravatu a tu vyměnil za něco
,co se ten rok nosilo a co by muž ze starého světa nebyl schopen popsatani s  pomocí profesora hindštiny,natož slov,jemž by sám rozuměl.Muž,jehožučinili vyslancem to okamžitě zahodil a vrátil se ke kravatě,jelikož vázanka munakonec připadala příliš dětská.
Poté se podíval na kabát,jež měl na sobě a zahodil jej a otevřel skříň avytáhl oblek,jež celý vzal na sebe,ale ani ten se mu nezdál a tak si vzal tenoblek,jež byl jediným,co mu zůstalo po předešlém manželství.
Dveře jeho pokoje se rozevřely a stál v  nich komorník,jakého dnes jižnevidíte,jakoby vystoupil přímo ze starých dobrých časů královny Viktorie.
A  muž,jehož učinili vyslancem si pospíšil,rychle připnul manžetovéknoflíky a odešel za komorníkem.
A  vešel muž,jehož učinili vyslancem do kamené svatyně,jež vystavěliruce dávno před zrodem člověka.Muž,jehož učinili vyslancem předstoupil před třimuže v  kápích a položil se na studenou podlahu a čekal,až mu jedenz  mužů vyřízl srdce kamenem ve tvaru měsíce.
A  odešla duše muže,jehož učinili vyslancem směremk  nebesům,k  dvoru Bohyně Měsíce,jejímž vyslancem byl.