16.07.07 | David Kartaš, @, další tvorba | 3265 x | vypínač
The Bronze Gate
I
Z „Země Před Európou-Kapitola III.-Cuhyaconyacloxi,Mahoaxoxcli a
Oxaxe“,Aryobannes z Kyrymy
„Po celý život jsem žil v Pangee,jediném a absolutním světadíle.Není
a nikdy nebyl důvod si nějak všímat ,či dokonce se dotýkat vody,jež obestírala
Kontinent.Byli sice jedinci,jež snily o tom,že by jednou,nějákým způsobem
lovily vodní živočichy zpoza břehů (nazývané celkově „Zpoza“).Každý soudný
člověk však toto zavrhl jako neopodstatněné šílenství a navrátily se
k vhazování sítí do řek.Přesto však tito šílenci ostávali v svých
snech a čekali,kdy nastane den vyvrácení veškeré kultůry,kdy budou moci uděřit a
plně rozvrátit to málo,co poté zbyde.
Jednou však přišla od „Zpoza“ bouřka takové síly,jako nepamatoval žádný
živý,či mrtvý když s nimi o tom bylo rozprávěno poté,co byli vyrušeni
ze svého spánku pod zemí a počali opět chodit mezi živými,když rozevřeli Dveře
Zkázy, jimiž v Poslední Den projdou všichni lidé do světa mrtvých.Lidé neví
jak,ale ti, jež se dají nazvat pouze šílenci,se toho dne sešli na březích
kontinentů a upřeně hleděli do dáli.A vskutku se celá obloha zatemnila
tak,že nikdo neviděl v celé zemi Pangeaské,ale u břehů pojednou
vyvstala matná záře,jež se po chvíli zjevila jako vycházející
z podivné,zářící trubice,jež se vznášela nad mořskými hladinami.Mnoho bylo
strachu,když se zjistilo,že trubice směřuje směrem k pobřeží.Mnozí po ní
házeli klacky,ba protáhlé roury a přece nepolevila a byla stále blíž a
blíž.Třičátého dne bylo k povšimnutí těm na břehu,jichž bylo již několik
sactů (1 sact rovná se 560),že pod trubicí je jakýsi obří stín,jež se pohybuje a
zvětšuje spolešně se světlem,jehož bylo každou chvíli víc.
Padesátého dne pak stín pokryl celý břeh.To zde už dlelo osmnáct sactů.
A nastal den devadesátý sedmý,kdy konečně světlo,jež nebylo možno
vydržet žádnému zraku,rozhrnulo tmu.Nikdo si již nepamatuje,co se toho dne
stalo,neb to světlo na dlouhé hodiny oslepilo všechny,kdo byli
v okolí,ovšem ti,jež čekali na pláži viděli hned a ani snad vidět
nepřestali,jelikož z nich mnoho zmizelo a žádný z těch,co zůstali
nepočali na tom vidět cokoliv mimořádného.Místo toho odešli do nitra země
Pandeaské a zde vykáceli několik lesů.Pak položily padlé stromy a počali ,všech
sedm sactů,a když ty kmeny rozložily,počali je osekávat a brzy z toho,co
stvořily složily,u břehů ,obří věc,na jejíž nejvzdálenější výběžek umístily
válec z čehosi lesklého.Nikdo nechápal,dokud nebylo cosi do trubice vhozeno
a ta se rozzářila mocným světlem.Dříve však,než oslepily ty vůkol,
spatřilo z nich několik,jak se obří věc,jíž stavitelé počali říkat
„loď“,posouvá po hladině vod a zmizely v „Zpoza“,v neznámém směru a když
lidé opět viděli,
řekli,že ona „loď“ byla zřejmě zmenšením toho,jež připlulo k břehům
o několik set dnů dříve.A ona „loď“ zmizela v neznámu.
To se tedy stalo v dávných dobách a lidé se poté sešli,aby rozhodli a
pak prohlásili,že všechno bude zapomenuto.“
II
Z Nedokončeného Životopisu Arcadia Overhd‘m,předního archeologa
Neopangeovské Federace.
Povoláním jsem archeologem,jedním z předním,držící titul
Haruspexe,studující faunu a flóru před Neopangeovské země.Byl jsem vysvěcen do
tohoto úřadu před třemi sty věky * u kněží chrámu Ithleerthrob,jehož
hlavním Bohem je Veleron Archiadhamis,Tisícivěké Neštěstí a jež je pod
záštitou samého Rex Sacrona z Cykranoše.Roku 641 ** jsem pak vykonal svůj
první výzkum.K mým nálezům patří rovněž chrám neznámé civilizace
z doby Holocénu ,u hranic samého nitra Kontinentu,během této expedice
jsem však ztratil několik desítek mužů,když nás překvapilo několik menších
tornád,jež posléze zavály chrám do písku,a tím mě připravila
o prvenství,jelikož nikdo za posledních 40 věků nenalezl jedinou
stavbu z období Holocénu,kromě jediné stavby,jejíž stáří ovšem nelze přesně
určit,neboť podle všech údajů nepochází z povrchu Země,nicméně většina
Geologů se shoduje na tom,že pochází nitra Yugothu,do něhož se ovšem nepodařilo
dostat jak domorodým obyvatelům,tak ani žádnému z obyvatel Země
***.Expedice,kterou k tomu účelu vyslal Gnyodský Patriarcha Erebus se
vrátila s nepořízenou a mnoho lodí se nevrátilo vůbec,jelikož tehdy byli
ještě vztahy mezi námi a lidmi Yugothu velice napjaté.
Mými dalšími úspěchy se nebudu dále chvástat,možná jen letmo zmíním nález
fosilií „kočky domácí“ na jižních částech kontinentu.
Nicméně můj nynější objev,přestože tak zdaleka nepatří do mé
kvalifikace,mě proslaví jistě dostatečně.Jedná se o jistý druh
Brány,vykopané na Atlantických pouštích.Brána je z jisté neznámé slitiny
bronzu a je vysoké ca. 200 Zveres ****
Celkově zabírá…………..
Z Deníků A. Overhd‘ma:
10 Fen věk 818:
„Konečně den volna od výzkumu.Pokračuje s prací na autobiografii
***** .“
11 Fen věk 818:
„Dnes ráno mi byla doručena zvláštní krabice.S údivem jsem zjistil,že
se uvnitř nachází Ersiiow,druh malého,odporného zvířete z pouští.
Je opravdu malé,slizké a celkem objemné.Když do něj štouchnete,vydá syčivý
zvuk.Vzal jsem ho s sebou domů,ale moc se mu nechtělo,vrtělo se a klouzalo
a několikrát mě i kouslo svými malými,tupými zuby (škrábat nemůže,protože
nemá ani ruce,či nohy).Kdybych je měl popsat,je to něco mězi slimákem a
žábou,jen vpředu to má téměř lidský obličej-říkám téměř,poněvadž kdyby patřil
člověku,byl by to člověk notně ošklivý,kdežto zvířeti,zdá se,padne.Také velice
páchne,ale kupodivu k němu člověk,oproti očekávání,nepocítí odpor,neboť se
bude nucen pozastavit nad podivným chováním zvířete,jež se,po kratší
době,v níž se s vámi seznámí, nebude k němu ani lýsat,ani se
projevovat agresivně,jen zde bude ležet a distancovat se od všeho.Když jsem se
jej pokoušel krmit,
odmítalo to jíst a když jsem do něj i vnutil několik listů trávy
(neboť jsem absolutně nevěděl,co by zvíře mělo jíst,ale rozhodl jsem se zkusit
listí,jež by jistě mělo být nejneškodnější) ,počalo sebou škubat a po chvilce
listí vyzvracelo i s temnou,smrdutou,odporně mazlavou tekutinou.Bylo
vidět,že se mu ulevilo a po krátkém váhání se vrátilo do svého
původního,distancovaného stavu.Já jsem je odložil do skleněné krabice bez
jedné stěny a šel jsem se umýt.“
12 Fen 818:
„Dnes ráno jsme dokončily čištění Brány a nalezli jsme na jejím povrchu
četné rytiny podivných tvarů.Rovněž jsme si prvně uvědomily,jak složitý je
zámkový mechanismus,umístěný uprostřed dveří,jejichž křídla jsou
k sobě molekulárně ***** spojena.Ani po četných pokusech s běžnou
manipulací jsme dveře od sebe nedokázaly oddělit.Irhidhaim navrhl přizvat
armádu,naštěstí mu nikdo nevěnuje pozornost.Společně s bránou jsme nalezli
několik kamenných tabulek a obelisků,z nichž většina je hustě popsána.“
13 Fen 818:
„Meliorchades Chedorlaomer-první nápis,jež se nám podařil rozluštit.Další
jsou jména:
Durhý text byl opět krátký.Zněl:
Avrohomus Zarhaza:
Rovněž se nám podařilo rozluštit zhruba tento text:“Dáno k nohám
Nodense,
Stmelení smlouvy porážky Avrohomových pěti měst,tobě,jež si je svrhl do
útrob.“
15 Fen 818:
„Archeoides se chová divně,dnes ráno jsem ho přistihl,jak mluví sám se
sebou,
hledíc před sebe,jakoby tam viděl živou osobu a mluvíc v jazyce
kterému jsem doslova nerozumněl,z něhož jsem však dokázal izolovat slovo
„Nodens“,jež jsme před několika dny odkryli na jednom z nízkých,kulatých
sloupů,
nalezených s bránou.Domluvil jsem mu a snažil se očistit jeho
duši,ale bojím se o něj.Sám tvrdí,že nic takového nědělal.
Istheos má neustále velké problémy se zámkem na bráně.“
1 An 819:
„Ersiiow……………“
„Zjistil jsem,že se mi rozlezli po domě.Byl jen jeden,zřejmě se ale
rozmožují dělením.Slyším jak v noci lezou nad stropem.“
2 An 819:
„Rozluštily jsme několik dalších fragmentů,hlavně rukopis,jež se odvolává
na jisté místo „Říše“.Prozatím jsme mohli určit že se zřejmě jedná o jih
Neopangey
,jež byl kdysi,ač se to zdá neuvěřitelné,samostatným
kontinentem,jež,spolu s několika dalšími nebyl součástí celku
.Kontinent nesl jméno Aemerica.“
„Archeoides se už zřejmě zotavuje,nicméně jsem přemýšlel,že mu doporučím
dovolenou na Gnyodu.Jelikož však zdejší lidé nemají v lásce ty
„z planety“,
nešlo by o nejpříjemnější dovolenou.Nicméně,vzhledem
k finanční situaci členů expedice je asi jedinou možnou.“
5 An 819:
„Istheonai navrhl pokusně pokračovat v kopání.Sám ihned začal a brzy
jsme odkryli kamenou mapu souhvězdí.Podle dat jsme určily její stáří na ca.
42 milionů věků (* VI) .Rovněž se nám podařilo určit datum
z hluubokého Holocénu,a to ,převedno podle dochovaných tabulek
z Kh‘ra,jako rok 1416 „před Kristem“ (prastaré božstvo ,uctívané po určitou
dobu většinou lidstva).
Archeoides tráví celé hodiny s mistry zámečníky
z Aglot-Nerge.Baví se o zámku brány.Z útržků,jež se mi podařilo
zachytit jsem zjistil,že se nesmírně zajímá „dostat se na druhou stranu“.Brána
je sama o sobě izolovaná a nevypadá,že by kdy náležela k nějaké
stavbě.
Rozprostřel jsem kolem jeho pokoje několik „očí“ a počínám ho tajně
sledovat.“
6 An 819:
„Počal jsem s rozsáhlejším excorcismem a podařilo se mi několik
z těch zvířat udusit kouřem.Z jejich těl zbyl jen zuhelnatělý popel.
Archeoides se po celý den nehnull ze svého pokoje.“
8 An 819:
„O náš výzkum se počalo zajímat několik archeologů,které sem poslal
Rex Sacronus.Osobně jsem je přivítal.Ani si mně nevšimli a přešli hned
k bráně.
Začali se na něčem domlouvat,ale když jsem k nim došel,zmlkli.“
9 An 819:
„Dnes ráno někdo prohledal můj byt.Hodně věcí bylo zničených-mezi tím vším
jsem ale také našel desítky těch zvířat,usmrcených mnohými krutými způsoby.
Vím, že mi tak Rex Sacronum vzkazuje,abych se držel dál od brány.Sbalil
jsem všechny použitelné věci a odstěhoval jsem se do blízkého chrámu-moje
postavení archeologa-kněze je k tomu dostatečným oprávněním.Spojil jsem se
se zbytkem týmu.Většina prožila něco podobného.Určitě budou chtít bránu zničit a
odbýt to jako „nehodu“.Už mi to udělali jednou,nemám sice důkaz,ale vím to
jistě,protože jsem v písečné bouři viděl jednoho z JEHO lidé v té
jejich směšné uniformě,jak se opíral o zeď chrámu od kterého nás odehnala
bouře, chrámu,který jsem objevil,po kterém ale na místě nezůstala jediná
stopa.Ale TENTOKRÁT si to nenechám udělat.Postavím na stráž tak velké množství
lidí,že jejich náhlé zatčení či smrt by byli tak nápadné,že by se náš domovský
chrám musel začít zajímat.Možná že na povrchu Cykranoše má plnou moc,ale zde
neplatí zákony Hziulquoigmnzhahovi.
Z tabulek se nám zatím podařilo rozluštit příbeh o mocném
císaři,proti němuž kdysi povstal jeho syn a spolu s mnoha „neposlušnými“
vladaři počal útočit na jeho říši.On však ,po kratším váhání,porazil „Avrohomus
Zarhaza“ (pět měst Avhorohomých/Abrahamových)-lépe řečeno nemusel ani
zvednout meč,neboť těch pět armád prostě „zmizelo“-doslova je „pohltily
útroby“.Bronzová brána pak byla postavena jako důkaz přátelství-s „kým“ však
z textu není zcela jasné.
Zbývá rozluštit ještě jeden text na bráně,jež má,dle umístění,kardinální
význam.
Kéž se toho dožiji.
Veleron Archiadhamis ya‘skai s‘nhaa.“
13 An 819:
(zápis nikdy neučiněný)
„Vydal jsem se k bráně a sotva jsem k ní
přistoupil,odmrštila mě ohromná exploze,která mě odhodila o osm,deset
Zveres.Oni zde nebyli,což samo o sobě byl dostatečný důkaz. Istheonai
přišel o ruku, Marghinathai o oko,Neisthere se odmítá probudit.Když
jsem pochovával sám,holýma rukama ty,jež neměli tolik štěstí,zaslechl jsem
tichý,šplýchavý zvuk.Otočil jsem se a uzřel jsem jedno z těch
malých,beztělných zvířat.Zřejmě přežilo masakr a schovalo se do mých
věcí,s nimiž jsem je zřejmě přenesl až sem.Divně se na mě usmálo a pak
zamířilo k bráně,jež byla,k mému úžasu OTEVŘENÁ-exploze,jež ji měla
zřejmě zničit neučinila zjevně nic víc,než se otevřela zámek.V tu chvíli
všichni mí kolegové počali blouznit.Mluvily s někým,každý v jiném
jazyce a kadždý s jinou naléhavostí.Když jsem to zpozoroval,uvědomil jsem
si,že i do mé mysli se vkrádají obrazy,jež mi byli naprosto cizí,jež ale
počínali být čím dál víc mé vlastní,zatímco to vůkol jsem přestával vnímat
úplně.S plným napětím mysli jsem se aspoň na vteřinu dokázal ještě octnout
v těchto místech a pohlédnout do brány.
Uzřel jsem temnou galéru proplouvat nade mnou a spatřil jsme i to,jež
jí táhlo,to jež bylo zplozeno z „manželství“ jež uzavřel při úsvitu věků Veleron
Archiadhamis s Meherensis a od čehož,skrze nejnižší zemské tvory pocházel
rod Ersiiow,“malých bohů“.
Ještě jsem pak pohlédl na hlavní nápis,jež jsem v tu chvíli dokázal
přečíst bez nejmenších potíží jako „Brána života“ a poté jsem již nebyl Arcadius
Overhd‘m,
ale hleděl jsem tisíci očima na pohaslé slunce na vrcholu hor,jež se táhly
po celém,šedavém obzoru.“
A tak,v dobách jež nepozná žádný člověk, zhynul poslední
z Hadeů.
** počítáno od „Příchodu druhého slunce“,jako šestiletý cyklus „věků“
*** přeložen původní název Threra.
**** 1 Zveres se bude rovnat 1.9996 decimetrů.
***** užit současný termín.
naděje x horror život láska samota vzpomínka poezie momentka horor podzim sen zoufalství humor voľný verš příroda pocity . noc povídka sex fantasy hrůza beznaděj temnota pocit strach les .. srdce město žena nenávist erotika marnost realita vztahy krev přetvářka mládí čas zklamání osud emoce antilistí bolest zima vyznání tma touha smrt smutek ... vztah aa jen tak * deprese cesta haiku svoboda sobota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6471
autorů: 867