Nokturno.net / tvorba / dílko

Chtěla bych tak moc
vylejt se
a nebejt.
Chtěla bych tak moc
zmizet.
Víc než cokoliv
nebejt.

A chtěla bych
tebe
víc než cokoliv.
Asi jen proto,
že tě neznám,
ale to už nevadí.
Ráno po boji
na společný posteli
v krvi
a pocitu,
že je to naposled,
co tě tisknu
a dýchám do tváře
to moje šílenství,
co propadá se
stejně jako já.
Ale to už znáš.

Nebudu tě poslouchat.
Ani ty mě.

Jenom si tě vezmu.
Tak neuměle,
tak tragicky,
tak svatě,
tak bláznivě.
Aby jsi mohl zase zmizet
a já s tebou...