Nokturno.net / tvorba / dílko

Neznám mapu

a to mě děsí

Cítím se trosečníkem

v moři zapomenutých a ztracených ostrovů

Děsivej pocit...

Potrhaná křídla..

Vítej ve vlastním pekle

Hrůza bez pevných pravidel

Nic a na ničem se nedá stavět

'Kudy' a 'dál' ztrací na významu

Sám se přestávám ptát

kde je ten kýžený a tolik očekávaný zvrat..

Když nepřichází odpověď

Slova unavují

Ostrov na odstřel

Odstřelovač nikde...

Rozbitá mysl,podstata či syndrom?

Ztracená realita

Ne,dál se už nedá jít

Dál se už nedá na nic hrát

Iluzorní mosty

Věž ze slonové kosti

Zkamenělý hrad...

Už se vážně není na co ptát..

Sám se přestávám ptát..

Kde je..

Chci zemřít..

a rád

To je ten kýžený zvrat?

Nahoru dolů

Zklamání vytesané v obličeji ze skály

Vyrytá prosba nehty z kamene

Kde nic není..

ani smrt už nebere

Zkamenělé oči nedovolí slzy..

Tak tohle trochu ještě mrzí

Ale věřím..

Ještě jsem nepřestal žít..ještě jsem neprohrál

...hraju dál

Držím se jak klíště posledních vteřin..

Ale tlačí mne to ke zdi..

Nejhorší je ,že se dívám vlastní pravdě do očí

Tenhle pohled z iluzivní jistotou pořádně zatočí...

Sám v propastný tmě..nikde..nikdo..žádné tváře

Vytoužená záře..ruka Páně...

Vystrašená malá myš co čeká na své káně..

A ono nikde

Nic..

Už nevěřím..

Tak čekám..na smrt

Je mě to jedno..

Uplně jedno

Jsem jen člověk..

Jeden malej ztraceně vysmátej ubohej člověk

Z posraným předsevzetím pustit se neživotných ideálů..

z pocitem dítěte co mu berou mámu

Naději co ztrácí,že život...za lásku,lásku vrácí


Na konci zazděné cesty

Žádná předsevzetí..

z pocitem zapomenutého ubohého smetí..

zoufalej křik do tmy ...letí

Vítej v zemi ztracených a odložených dětí

Dokud se nepustíš,držíš se..

Stojí to za to?

Stojí to vůbec za to?


Nevím..

Už vůbec nic nevím

Pomůžete mě někdo?

Proboha pomožte mě někdo


Ještě stále trochu..naděje

že v té tmě..v té zatracené a studené tmě..přece jenom..

někdo je


Kdo tu hrůzu zažene..

Nebo jí ruku v ruce projde se mnou

Lidské srdce..které zahřeje

Věčná touha..

Věčná naděje

Jenže..

Kde nic není..tam ani smrt už nebere