přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se
27.11.03 | Martin, @, další tvorba | 1369 x | vypínač
Mé tělo na posteli leží,
slyším jak venku život běží,
moje oči koukaj vzhůru,
na strop a u něj můru.
Ten strop je bílý,
no a, co má být,
já chci jen chvíli,
chvíli žít.
Proč jen tak ležet,
když můžu jít,
kráčet a běžet,
vše, co budu chtít.
Škoda jen,
že je to sen,
volný být,
chvíli žít.
, linkuj! 
, jagg 
strach sen láska humor zoufalství život bolest marnost voľný verš zklamání čas svoboda ... krev smrt momentka pocity aa vztah fantasy realita vzpomínka cesta mládí erotika smutek nenávist horror horor noc povídka antilistí haiku emoce žena deprese město jen tak beznaděj hrůza tma naděje temnota srdce poezie .. * x osud vztahy les vyznání pocit přetvářka sobota zima touha příroda samota sex . podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867