Nokturno.net / tvorba / dílko

Z nebe padá bílý sníh,
na ulici zazněl smích,
pár opilců se domů šourá,
popelnice cestou bourá.

Do ticha ulice propadla se zas,
je zima, krutej mráz,
ve stínu postava tam stojí,
v sáčku drží flašku svoji.

Všichni spí, ulice již potemněla,
nikdo neví, co postava tu dělá,
v popelnici něco hledá,
kůrku chleba k ústům zvedá.

Nájem platit nemá komu
vždyť krabici má místo domu,
nemá jméno, ženu, děti,
jen se toulá a jídlo hledá v smetí.

Oči už se mu klíží,
čas spánku se již blíží,
krabici si rozloží,
v uličce temné se uloží.

Kolem oblaka sněhu v tanci víří,
právě sem další postava míří,
vysoká a s černou kápí,
s kosou již svírají mohutné drápy.

Pod kápí lebka bez očí se bělá.
v uličce Smrt svou práci dělá,
kosou přeťala života nit,
bezdomovec přestal žít.

Je ráno a pořád sněží,
v uličce zmrzlé tělo leží.